Fotečky z dvoudenní turistiky v Jeseníkách. Túra naplánovaná z Ramzové přes Keprník a Červenohorské sedlo, s noclehem na Švýcárně a druhý den přes Ovčárnu a Jelení studánku na Skřítek, měla mít podzimní charakter. Paní zima to ale zařídila po svém a tak jsme se 2 dny bořili ve sněhu a užívali si pravou zimu na horách.

Fotečky z účasti KČT Smržice na tradiční akci hodonínského klubu českých turistů. Krásné počasí a atraktivní prostředí vinařského kraje Jižní Moravy přilákalo na již 40. ročník pochodu, podle mě, rekordní počet turistů a milovníku vína a burčáku. Šli jsme trasu 23 km, která vedla z Hodonína přes Dolní Bojanovice do Prušánek.

Svatováclavský pochod PPP ze Žďárné do Soběsuk byl dlouhý 22 km, provázelo ho pěkné babo-letní počasí a účastnilo se ho 12 PPP. Nejvíce se nám líbila kaskáda rybníků u Protivanova, kde nikdo z nás ještě nikdy nebyl. Potěšilo i otevřené občerstvení ve Vícově u hřiště. Autobus z PV do Žďárné stojí 45 Kč, pozor ale musíte říct , že chcete vystoupit na první zastávce. jinak pak jede na Suchý a zpět a znovu zastaví ve Žďárné, ale to už zaplatíte 55 Kč. Ze Soběsuk do Krasic jsme platili 16 Kč.

Fotečky nejen architektury z procházky centrem Brna od výstaviště přes Špilas na nám. Svobody. A přes Zelný trh a kolem Petrova zpět k výstavišti. Foceno chytrým telefonem

Na cykloturistiku bylo ideální počasí. A tak jsme, sice jen ve třech, vyrazili na plánovanou akci PPP do vojenského újezdu Březina. Od bistra Cavalo biokoridorem Hloučela do Mostkovic, kolem Plumlovské přehrady k Podhradskému rybníku, přes Soběsuky do Krumsína a první zastávku jsme si udělali v Křenůvkách v restauraci u Melků, kde právě otevírali. Dali jsme si dobré kafíčko a pokračovali do Myslejovic a přes Vincencov (krátká zastávka u restaurovaného kříže z r. 1897) do Otaslavic. V Otaslavicích jsme zašli ke zřícenině horního hradu tzv. Hladomorně a prohlédli jsme si kostel sv. Michala a jeho okolí. U základní školy jsme uctili památku místního rodáka - pilota RAF npor. Josefa Františka. Kolem otaslavického rybníka jsme dojeli k Brodku u Prostějova, kde jsme byli v šoku ze setkání s tankem, který jezdil na pozemku soukromého majitele. Začali jsme stoupat směrem na Sněhotice a polední zastávku jsme si udělali v obci Podivice u hezkého kostela sv.Cyrila a Metoděje. To už jsme byli hluboko ve vojenském prostoru, kterým je možno tudy oficiálně projíždět až do obce Zelená Hora.

Trasa z Tovačova kolem Zámeckých rybníků a pak podél řeky Moravy k Dubu nad Moravou a do Bolelouče k jezu, byla moc pěkná a bez jediného kopečku. Přes Čertoryje a Charváty jsme pak po cyklostezce č. 47 došli až na nádraží do Blatce.
O víkendu se z Prostějova do Tovačova dostanete autobusem v 9:15 ze st. č. 2 (PV-Zlín), vysednete v Uhřičicích a za čtvrt hodinky, v 10:08 vám z Uhřičic jede autobus Kojetín-Tovačov. V Tovačově jste v 10:25. Z Blatce jede vlak do Prostějova ve 14:45, 15:33 a 16:33. Náklady na jízdné 70 Kč.

Fotečky z další akce KČT Smržice. Další jednodenní zájezd KČT Smržice zavedl 50 turistů do okolí Králického Sněžníku. Autobus nás vysadil v malebné obci Vysoká nedaleko Hanušovic. V této malé podhorské vesničce se narodil otec hud. skladatele Franze Schuberta. Po modré značce jsme došli k hájence na Bystřině a pak po červené údolím Prudkého potoka, kolem jeho kaskád, až na Sušinu 1321 m.n.m. Sestup jsme zahájili po modré značce přes vrchol Podbělka 1308 m.n.m. k lovecké chatě Babuše. Pak po zelené Pod Babuší a dál po modré k výhledu U Laviček pod Slamníkem 1233 m.n.m. Výhledy byly bohužel jen do husté mlhy. Po modré jsme došli k chatě Slaměnka, kde jsem se občerstvili. Výstup na mega rozhlednu Stezka v Oblacích si většina z nás, kvůli nulové dohlednosti, nechala na příště. Modrá značka nás pak přivedla až do Dolní Moravy k penzionu Na Rozcestí, kde nás čekal náš autobus. Ušli jsme 18 km a navzdory hodně špatné předpovědi, jsme ani moc nezmokli. Začalo trochu pršet až kolem poledne.

Fotečky našeho vnoučka Matýska od 5. roku věku. Fotky jsou postupně doplňovány. 1.album je na http://pppprostejov.rajce.idnes.cz/MMMatysek

Zřícenina hradu Trosky se nachází na vrcholu stejnojmenné hory, v katastru obce Troskovice v okrese Semily Libereckého kraje. Je ve vlastnictví státu a je přístupný veřejnosti. Vylezli jsme na obě věže, na Babu i na Pannu. Jsou z nich opravdu daleké výhledy do krajiny.

Vrchol kopce Ještěd s vysílačem je dominantou Severních Čech. Stavba vysílače, která má tvar rotačního hyperboloidu, je národní kulturní památkou a byla vyhlášena českou technickou stavbou století. Postavena byla v letech 1966 - 1973. Nachází se v ní restaurace, hotel a rozhledna. Na úbočí kopce byl vybudován lyžařský areál Ještěd a skokanské můstky.Z parkoviště Na Výpřeži jsme na něj vystoupali za 30 min.

Národní park Saské Švýcarsko navazuje na své jižní straně podél státní hranice s Českou republikou na národní park České Švýcarsko. Region Saského Švýcarska je považován za první oblast v Evropě, kde začal fungovat turistický průmysl. Největšími lákadly tohoto regionu jsou turistické trasy různých obtížností vedoucí krajinou skalních měst, stolových hor, soutěsek, hlubokých roklí a strání. My jsme z městečka Schmilka vyrazili po Malerweg na Grosser Winterberg, vylezli jsme na rozhlednu a pak pokračovali po Grüner Strich směrem na Kleiner Winterberg, pak k jeskyni Idagrotte na Frienstein. Zpět do Schmilky jsme sestoupili po žluté trase po Heilige Stiege (Svatými schody).

V okolí obce Jetřichovice se nachází řada skalních úvarů s výhledovými místy. Navštívili jsme Mariinu vyhlídku, Vilémininu stěnu, Rudolfův kámen a nad Úzkou soutěskou.

Obec německy zvaná Dittersbach vznikla jako podhradí hradu Falkenštejn, prvně zmiňována r. 1457, nyní vyhledávané rekreační a turistické středisko s řadou roubených a hrázděných staveb.

Dolský mlýn u Jetřichovic, je dnes již ruina mlýna, v němž se natáčela v r.1952 pohádka Pyšná princezna. I přes značnou zchátralost,má svů tajemný půvab. Nyní se dokonce jedná o tom,zda bude zařazen do seznamu památek UNESCO. Dostanete se sem pohodlnou cestou z Jetřichovic nebo náročnějším sestupem z Vysoké Lípy.

Pfaffenstein je nepřehlédnutelná stolová hora o výšce 434,6 metrů nad mořem nalézající se v saské části Labských pískovců. Leží na západním břehu Labe nedaleko pevnosti Königsteinu, asi 10 kilometrů západně od Hřenska. Jsou z ní krásné výhledy nejen na pevnost. Na stolové hoře stojí chata s rozhlednou. Najdete zde i turisticky atraktivní skalní věž Barbarine.

Gamrig je 253 metrů vysoká skalní skupina nalézající se v Saském Švýcarsku východně od městečka Kurort-Rathen. Vzhledem ke své volně stojící poloze nad městečkem nabízí přes svou poměrně malou nadmořskou výšku dalekosáhlé výhledy na Labské pískovce, a to zejména do údolí Labe. Na vrchol skalní skupiny vede turistický chodník a skalní skupina je vyhledávána též horolezci, kterým nabízí mnoho cest různé obtížnosti na jednotlivé skalní věže. Na úpatí se nalézá jeskyně Gamrig-Höhle.

Jedna z dominant Saského Švýcarska: skalní masív a skalní most z pískovce (Basteibrück), který byl označen jako technická památka, je dlouhý 76 m. Most spojuje Bastei a skalní hrad Neurathen. Při přecházení mostu budete mít nádherný výhled na okolí skály.

Jsou místa v České republice, které by měl navštívit každý její obyvatel. Pravčická brána k nim jistě patří. Je to největší přirozená skalní brána na našem kontinentu. Je považována za nejkrásnější přírodní útvar Českého Švýcarska a tvoří symbol celé oblasti.

Z Vysoké Lípy je to do soutěsek co by kamenem dohodil. I se dvěma plavbami na lodičkách jste za 3 hodinky v Hřensku. Hluboký kaňon říčky Kamenice se skalními stěnami vysokými až 150 m, byl turisticky zpřístupněn již v roce 1890.

Další prázdninové cykloakce PPP se zúčastnilo 6 kolařů. Do Konice nás dovezl vláček i s koly za 58 Kč. Rozehřáli jsme si svaly šlapačkou do kopce do Skřípova. Krásný byl následný sjezd po CT 5228 kolem potoka Olšana a podél Úsobrnského potoka do Horního Štěpánova. Ranní presíčko jsme si už před desátou dali na venkovní zahrádce U Omelků ve Štěpánově, hospůdku vřele doporučujeme, byli moc ochotní, přesto že otevírali až ve 14 hodin, a měli po velké akci, neposlali nás ke konkurenci. Další část trasy vedla lesem po CT 5226 až k Melkovu, k rybníku, u kterého stojí na soukromém pozemku, malá rozhledna. Pak začaly kopce jak potvora do Okrouhlé, na Velenov a na Suchý. U Okrouhlé jsme pozorovali pouštění draka - komorového křídla KITE tzv. powerkiting. Ale vítr byl natolik silný, že chlapíka křídlo stáhlo k zemi a on ho nakonec musel pustit, tak že mu uletělo daleko do lesa. My jsme některé kopce zase museli v poledním vedru vyšlapat pěšky, jak byly prudké. U rybníka v obci Suchý jsme se občerstvili "U Křesťana" a někteří i koupelí v rybníce. Po CT 505 a silnici jsme přijeli k Protivanovskému rybníku a po lesní asfaltce mírně z kopečka do Nivy k hájence. Přes kopec po CT 5 k Repechám a Repešským žlebem dolů až k Plumlovské přehradě, kde jsme se vykoupali a poseděli U Vrbiček. Našlapali jsme krásných 70 km.

Na Lysé hoře jsem byl již poněkolikáté, ale ty úžasné výhledy z ní vás nikdy neomrzí. Docela chápu lidičky, kteří se sem škrábou skoro každý den.

V neděli 20.8. proběhla akce, které se zúčastnilo 6 PPP, ujeli jsme 75 km a Martin Š., který jel rovnou z Prostějova krásnou 100. Kafíčko jsme si dali u Sloupsko-šošůvských jeskyní. Zastavili jsme se u Čertovy branky, u Punkevních jeskyní, na Skalním mlýně, u Domu Přírody vedle Kateřinské jeskyně byl ekologický řemeslný jarmark. V chatě u Macochy jsme si dali výbornou polívečku, projeli jsme přes brody Bílé Vody do Baldovce a přes Nivu k penzionu Lada v Repechách, kde jsme si dali kombajnerku a Toda super horkou česnečku. Repeškým žlebem jsme sjeli z Drahanské vrchoviny do Hamer. V Plumlově u Podhradského rybníka byla akce "Pohádkový les" a tisíce lidí - masakr. Akci jsme ukončili Na Splávku pivkem. Počasí nám mimořádně přálo, bylo celý den teplo, nefoukalo a nespadla ani kapka.

První den jsme cestovali nočním vlakem z Olomouce do Liptovského Mikuláše. Taxíkem jsme přejeli na ubytovnu Tri Studničky u Podbanské. Složili jsme si bágly a vyrazili na Kriváň. Druhý den jsme stopem přeli do Podbánské a vystoupali Kamenistou dolinou do Pyšného sedla. Vystoupali jsme naBystrou - nejvyšší vrchol Západních Tater a sešli Gáborovou dolinou do koliby Pod Klinom. Zde jsme nouzově přenocovali a 3 den se vrátili na hřeben do Račkového sedla. Zdolali jsme Hrubý vrch a sešli Jamnickou dolinou ke kolibě Pod Pustým, kde jsme byli sami a ocenili jsme pohodlný nocleh. Kolibu má ve vzorné péči KST Liptovská Kokava. 4. den se v 11 hodin začalo kazit počasí, začalo pršet a na hřebenech byly mraky a silný vítr. Proto jsme zrušili výstup na Plačlivo a jen přešli přes Žiarské sedlo k Žiarské chatě, kde jsme pohodlně přespali. Poslední,5. den už nás čekal jen přesun z Žiarské chaty do Okoličné a přesun do Liptovského Mikuláše na vlak.

Cestou ze Stožce do Prostějova jsme udělali 3 hodinovou zastávku v centru města Tábor, které nás překvapilo množstvím turisticky zajímavých míst a historických budov.