V pořadí již čtrnáctého putování po slovenských horách i dolinách se nás od 6.-10.8.2018 zúčastnilo pět. Někteří tradiční účastníci se z pracovních důvodů omluvili. Základnu jsme měli letos v Kvačanech a zdolali jsme Velký Choč, Sivý vrch, Kvačianskou a Prosieckou dolinu.

Původní plán byl, že jedeme autobusem na houby do okolí Bukové. Počasí však houbařům nepřeje, v lesích je hrozné sucho. A tak z toho nakonec byla 20 km pěší túra z Bukové do údolí potoka Zábrana, a kolem něj přes Malé Hradisko a Skřivánkov (prohlídka místní usedlosti skanzenového charakteru) do Seče a pak po červené do Dvoreckého žlebu a žlebem do Ptenského Dvorku. Došli jsme ale až do restaurace na Bělák, abychom si mohli dát zasloužené pivko. V Ptenském Dvorku totiž otvírá hospoda u zastávky v So a v Ne až v 16:30. Vlak zpět do Prostějova nám jel ze Zdětína v 16:33. Houby, které jsme cestou viděli jsou na poslední fotce alba.

Dokument z cyklistické akce PPP za koupáním k tovačovským pískáčům. Účast jen 3 PPP, 50 km.

Dokument s pěší túry na Valašsku. Prošli jsme se po trase Velíková-Hrobice-Slušovice - vodní nádrž Slušovice - Kašava - Restaurace Pod Rablinů - Velíková. Sešlo se nás 7 a našlápali jsme cca 20 km

Dokument z cykloturistické akce PPP z Prostějova do Horního Štěpánova a zpět. Bylo nás 6 a ujeli jsme cca 75 km.

Obec Strupčice se nachází v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Leží asi 8 km východně od Chomutova. První písemná zmínka o existenci kostela sv.Václava je z r.1352, v roce 1780 byl kostel barokně přestavěn a v roce 1990 dostal novou střechu. V okolí obce se těžilo hnědé uhlí, které se většinou spálilo v cihelnách v okolí.

Jezeří je hora ve východní části Krušných hor, v okrese Most, ležící 2 km jihozápadně od zámku Jezeří. Její vrchol, jižní a západní svahy se nacházejí na území Národní přírodní rezervace Jezerka. Vrchol má nadmořskou výšku 706 m n. m. a vede na něj odbočka z modře značené turistické stezky z Horního Jiřetína směrem na Lesnou.

Vodní nádrž Jezeří je přehrada na katastrálním území Podhůří u Vysoké Pece na samé východní hranici okresu Chomutov v Ústeckém kraji. Leží na Vesnickém potoce v Krušných horách uprostřed Národní přírodní rezervace Jezerka v údolí mezi kopci Jezerka (706 m) a Jedlová (853 m). Správcem vodního díla je státní podnik Povodí Ohře. Přehrada je kulturní památkou ČR. Při naší návštěvě byla bohužel prázdná.

Lázně Karlovy Vary leží v údolí řeky Teplé a z okolních svahů CHKO Slavkovský les, jsou na město nádherné výhledy.

Obora, která se rozkládá na ploše téměř 70 hektarů, kromě klasické pozorovatelny nabízí lidem i ojedinělý pohled na zvířata a krajinu. Pohled shora. K tomu účelu slouží soustava můstků, která místy vyvede stezku až do šestimetrové výšky. Obora má tři části. Přímo u Linharta je možné pozorovat Jelena siky Dybowského, ve střední části Daňka skvrnitého a špička obory patří Praseti divokému. Obora je ve vzorné péči Lázeňských lesů Karlovy Vary.

Nedaleko Postoloprt v okresu Louny se nachází vesnice Nehasice, je místní části větší obce Bitozeves. Od bývalého vojenského letiště Žatec ji odděluje dálnice D7 z Prahy do Chomutova. Necelý 1 km SZ od Nehasic, směrem na vesničku Minice, se nachází PP Stráně nad Chomutovkou. Důvodem ochrany je biotop úzkolistých suchých trávníků na jihozápadních stráních údolí Chomutovky. Tato PP byla cílem mé krátké letní procházky z Nehasic do Minic a zpět údolím říčky Chomutovky. Z posedu na stráni jsem si užil nečekaně hezkých výhledů. V obci Minice mě zaujal zpustlý kostel sv.Martina, který je postupně obnovován z prostředků Min.kultury, v rámci Programu záchrany architektonického dědictví. Kolem kostela je zanedbaný a poničený původní hřbitov, s náhrobky, většinou původních, německých obyvatel.

Foto dokument z krátké návštěvy lázní Poděbrady. Pěkný zámek a krásný park, nábřeží Labe i lázeňská kolonáda. Město leží ve Středočeském kraji, v okrese Nymburk, 50 km východně od Prahy a žije zde přes 14 tis. Poděbraďáků

První prázdninové akce se zúčastnilo 9 PPP. 16 km trasa nás vedla okolím Sobotína do Klepáčová a do sedla Skřítek. Prošli jsme po skalnatém hřebeni mezi Sobotínem a Velkými Losinami s nejvyšším Kamenitým kopcem 616 m.n.m. Sestoupili jsme do 500 m ke kapli Nejsvětější Trojice nad Maršíkovem a do údolí Merty. Znovu do kopců - Smrčina 680 m a Havraní vrch 778 m jsme došli do Klepáčová, kde jsme se občerstvili v chatě Ztracenka, Poslední kopec, který jsme museli vyšlapat do sedla Skřítek se jmenuje Závada 871 m.n.m. V restauraci Skřítek jsme asi hodinku čekali na autobus, který nás dovezl do Šumperka a pak hned vlakem do Prostějova. Ráno jsme vyjížděli v 7.35 a zpátky jsme byli v 18:58. Jeseníky opět nezklamaly.

U cyklobusu do Bukové jsem se ráno potkal jen s Alčou, v 9 hodin už jsme ve dvou šlapali do pedálů směrem na Benešov a Suchý. Naším cílem byly jeskyně Moravského krasu. Po krásné cyklostezce v lesích Drahanské vrchoviny č. 505 jsme dojeli do Sloupu. Po červené tur. značce a EV 9 jsme sjeli kolem skal k Punkevním jeskyním a pak ke Skalnímu mlýnu. Kolem domu přírody a Kateřinské jeskyně jsme se vrátili na silnici a dojeli do Ostrova u Macochy. V Holštejně jsme si dali lehký obídek ve Vinotéce U Hájků. v údolí Bílé vody, kterým jsme šlapali přes brody do Baldovce, jsme potkali skupinu turistů, ve které byli i naši 3 kamarádi PPP. Viz společná fotečka, fotila nás Vlasta, kdo jiný. Pak už jsme kolem Bílého kříže nad Otinovsí dojeli do Nivy a proti silnému větru k nové, zatím nepřístupné, rozhledně Kopaninka nad penzionem Lada v Repechách. Vyhlášenou pohostinností penzionu Lada jsme nepohrdli. Sjezd Repešákem do Hamer je klasika, i když tentokrát v něm byla pěkná zimenka. Přes Plumlov do Prostějova je to již brnkačka a tak jsem se s Alčou rozloučil u odbočky do Čechovic v 16:50 se 75 km na tacháčku.

Z hraničního přechodu PL-SK v sedle Hliny u Oravské Polhory, jsme po červené a pak modrá značce vystoupali na kótu Pilsko, začalo pršet a tak jsme se zpět stejnou trasou, ale potoky vody a bláta, vrátili do sedla, kde nás, durch promočené, čekal náš autobus.

Tohle turisticky velmi zajímavé místo se nachází 4 km severně od Námestova u Oravské přehrady. Na kopci Grapa v nadm. výšce 797 m, nad slovenskou obcí Klin, stojí 9,5 m vysoká socha Ježíše Krista (napodobenina sochy v Riu). Od sochy jsou daleké výhledy na Oravskou přehradu a Západní i Vysoké Tatry. Kromě sochy Krista zde najdete sochu Jana Pavla II a další sakrální objekty. Místo je hojně navštěvováno nejen věřícími.

18 členů KČT Smržice se vydalo na 22 km dlouhou trasu do polské i slovenské části Tatranského národního parku se startem v Siwe Polane (PL) a s cílem v obci Oravice (SK). Spousta kytiček na březích Cholowskeho i Bobroveckého potoka, občasné dešťové přeháňky, hodně bláta a bohužel jen omezené výhledy. V Oravici možnost koupání v termálním koupališti. Túra to ale byla moc pěkná, i když nám počasí příliš nepřálo.

Povalový chodník rašeliništěm s malou rozhlednou je součástí Naučné stezky Antona Kocyana (zoologa, milovníka a ochrance přírody a průkopníka turistiky na Oravě). Nachází se nedaleko obce Oravice. Chodník je dlouhý jen 780 m, ale určitě nebudete litovat, pokud si ho projdete. Moc pěkné přírodní scenérie a k vidění je spousta jedinců z ohroženého rodu vstavačovitých (např. prstnatec májový). Vlastní chodník by potřeboval po 5 letech již nutně opravit, místy je zde velmi nebezpečno.

Na tento cyklovýlet dlouho nezapomenu. Asi mě měla varovat už ranní příhoda na nádraží v Prostějově, kam jsem jel naproti kamarádovi, který přijel vlakem z Nezamyslic i s kolem. Hned na nádraží mu totiž praskla duše v předním kole a když ji chtěl vyměnit za novou tak zlomil ventilek v místě nalisování na duši, což je neopravitelné místo. Naštěstí se mi podařilo prasklou duši dvěma latami zalepit a tak jsme stihli včas start v 8:45 u bistra Cavalo. Tam už nás čekala Míla a tak jsme ve třech vyrazili do Kostelce na Hané, kde nás čekala Zuzka s Pepou. Pětka cyklistů pak celkem v poklidu zdolala 25 km do Konice, kde jsme se posilnili v Litovelské restauraci u fotbalového hřiště. Do Dzbelu to bylo ještě mírné stoupání ale pak už 8 km pořád z kopce Nectavským údolím. Stoupání na Březinky a Vysokou je zkouškou fyzické kondice i když máte kolo v naprostém pořádku. Pepíkovi se ale v zatáčce za jízdy smekl z ráfku plášť, který jsem mu pod Vysokou nasadil, ale záhy se ukázalo že mu na zadním kole uchází i duše. Do Ošíkova tak došel pěšky. Po občerstvení U Sedláka jsem se pokusil najít ten defekt, ale marně. A tak jsme se rozdělili, skupina A dojela po 38 km trase do Prostějova a já s Pepou, nejkratší cestou, 12 km do Konice na vlak. Cestou jsme asi 5x dofukovali zadní kolo, ale vlak 16.11 jsme v pohodě stihli, to už naši kamarádi byli doma. Skupina A ujela 80 km, my jen 60 km.

Den před srazem abiturientů po 40 letech jsem si se svým spolužákem Jardou jel dokazovat, co ještě zvládneme v 60. na kolech. Start ve Dzbelu má tu výhodu, že do Nectavy je to skoro 8 km pořád z kopce Nectavským údolím, o to náročnější je pak, 5 km dlouhé, stoupání do Kladek, přes Březinky, Vysokou, Trpín a Ošíkov, překonáte nějakých 250 výškových metrů. V Ošíkově je otevřená hospůdka v Penzionu U Sedláka, teplá jídla po celý den, ochotná a milá obsluha, domácí kuchyně, 4 druhy piva. Sjezd obcí Kladky, tak to je fofr. Dávali jsme pozor abychom neminuli odbočku vlevo, po zelené značce, bylo by určitě škoda minout údolí potoka Věžnice. Necelých 8 km jedete mírně z kopečka, po zelené značce, po proudu potoka, po zpevněných lesních cestách až do údolí Třebůvky, k Bezděkovskému mlýnu u Kozova. Stoupat začnete až v obci Doly serpentinami do Bouzova. Až k hradu je to 2 km pořád do kopce. Selfíčko u hradu a sjezd k hotelu Bouzov, kde jsme si dali jen vývar s nudlemi a nealko pivko. Z Bouzova již jsme jeli zpět do Dzbelu. U ZD Bouzov jsme odbočili vpravo po modré tur. zn. a CT 5030 na rozcestí Pod Špraňkem. Z rozcestí vede do prudkého kopce jen jedna cesta, a to ta naše CT 5030 k obci Blažov. Prudké stoupání po značně rozbité lesní cestě nám zpestřil pouze nález krásného hřibu smrkového a hezké výhledy na hrad Bouzov. Od Blažova nás žlutá značka a CT 5030 vedly neomylně k Ospělovu. 2 km lesní úsek vede po zpevněné lesní cestě, mírně do kopce (76 m převýšení). Odměnou za námahu vám bude, po výjezdu z lesa, krásný sjezd do Ospělova. Od kapličky v Ospělově je to 1,7 km mírného stoupání k ZD do Milkova, převýšení 44 m. Z křižovatky u ZD Milkov je to do Kladek co by kamenem dohodil a navíc skoro pořád z kopce. Čekalo nás posledních 10 km. Drželi jsme se, jak dnes mladí mamá hotelu, zelené tur. značky a po naučné stezce Kladecko a Napoleonské cestě dojeli až do obce Ladín a pak po silnici 366 přes Jesenec dorazili ve 14:21 do Dzbelu. Na tachometru jsem měl 49,1 km a podle stopaře nastoupených 1950 m.